jindrich.saur.cz

 

Jaký MacBook vybrat?

Otázka, před kterou jsem stál, když můj šest let starý MacBook Air začal pomalu dosluhovat. Ne, že by byl úplně do starého železa, stále funguje, ale baterie ho udrží pracovat jenom přibližně dvě hodiny, a to není mnoho. Nečekejte jednoznačný návod, který vám řekne, který model si máte vybrat vy, protože každý jsme jiný, máme jiné potřeby a možnosti. Ale snad vám to alespoň trochu pomůže při výběru.

Výchozí stav je tedy MacBook Air 11″ z roku 2011. Malý, lehký, „ultapřenosný“, výkonný pomocník hlavně na cestách. Vejde se do každé tašky. Dokonce i do všech mých foto-batohů a foto-brašen.

Něco málo technických parametrů: 

  • Procesor: 1,6 GHz dvoujádrový Intel Core i5, Turbo Boost až 2,3 GHz
  • Paměť: 4 GB
  • Disk: 128 GB SSD
  • Displej: 11,6″ (1366 x 768)
  • Hmotnost: 1,08 kg
  • Rozměry (šířka x hloubka x výška): 30 x 19,2 x 0,3 – 1,7 cm

Shrnutí pro „ne-techniky“: Váží to kilo, zaklapnete, hodíte do tašky a ani o tom nevíte.

Při výběru nového stroje tedy byl logickou volbou aktuální MacBook 12″. Po pečlivém bádání a mozkovém hloubání, respektive několikadenním googlení“ jsem vybral tento model:

  • Procesor: 1,2GHz dvoujádrový Intel Core m5, Turbo Boost až 2,7 GHz
  • Paměť: 8 GB
  • Disk: 512 GB PCIe flashové úložiště
  • Displej: 12″ (2304 x 1440)
  • Hmotnost: 0,92 kg
  • Rozměry (šířka x hloubka x výška): 28,05 x 19,65 x 0,35 – 1,31 cm
  • Jeden port USB-C sloužící pro přenos dat i nabíjení.

MacBook je malinkatý, menší než list papíru A4. Snadno ho případně založíte i do šanonu (pokud by po tom tedy někdo toužil). Je lehoučký a při přenášení o něm nebudete ani vědět. Má pasivní chlazení a neobsahuje tedy žádné pohyblivé komponenty, které by se mohly rozbít.

Při výběru jsem šel cestou zlaté střední cesty. Vyloučil jsem nejslabší model s procesorem m3, protože ten mi připadal až moc pomalý. Díky pasivnímu chlazení jsem vyloučil i nejsilnější procesor m7, protože ten se rychleji zahřeje, „turbo“ se vypne a ve výsledku to za příplatek 4 800 Kč oproti m5 nestojí.

Pak jsem si jej šel osahat na prodejnu a to byla konečná. MacBook je sice krásný, malý a lehký, ale přijde mi až moc křehký. Možná je to jenom dojem. Nicméně notebook je můj pracovní nástroj (moje lopata) a musí makat. Nepotřebuji „kus železa“, ke kterému bych se musel chovat s opatrností. Lopata má sloužit mně a ne já jí.

Další problém je klávesnice. Téměř nulový zdvih kláves vybízí k myšlence, že nás Apple připravuje na následující modely MacBooku s dotykovým displejem místo klávesnice. Že obě části MacBooku budou skleněný displej a na horizontálním se zobrazí klávesnice. Při představování tohoto modelu to pak bude vypadat jako při představení prvního iPadu: „There is no up, there is no down“. Vraťme se ale od spekulací k realitě – na klávesnici se opravdu špatně píše. Bude to samozřejmě o zvyku, ale chce to trochu postupnější přechod. Kdo psal někdy na psacím stroji a pak přesedl ke klávesnici počítače, ví, o čem píšu.

MacBook má také jenom jeden USB-C port. Tady je potřeba upozornit na jeden snadno přehlédnutelný fakt:

USB-C a Thunderbolt 3 vypadají úplně stejně, ale nejsou stejné

Poslední ránu dvánáctipalcovému MacBooku zasadil test rychlosti SSD disku. Zatímco srovnání výkonu procesorů, například porovnání klasických „i“ s mobilními „m“, najdete všude, mimo jiné třeba na MacRumors, o rychlosti SSD disků se toho zase tolik nepíše. Praktické srovnání rychlosti čtení disku v MacBooku a vedle ležícím třináctipalcovém MacBooku Pro bylo překvapující.

Na obou strojích jsme spustili nástroj Blackmagic Disk Speed Test. Rychlost čtení dat z SSD disku v MacBooku se pohybovala kolem 1 000 MB/s. Na MacBooku Pro ručička vystřelila, bez uzardění se opřela o maximální zobrazovanou hodnotu číselníku 2 000 MB/s a už tam zůstala.

 

Pustil jsem se tedy do dalšího několikadenního samostudia se zaměřením na třináctipalcový model MacBook Pro a našel jsem vítěze.

MacBook Pro 13″, model 2016

Tento stroj je nabízen opět v několika variantách, ale pro běžnou práci (i pro tu lekce „nad-běžnou“) bohatě dostačuje nejlevnější model. Cenově je dokonce o dva tisíce levnější, než dříve vybraný MacBook 12″.

Pohrával jsem si i s myšlenkou koupit dražší model s Touch Bar a Touch ID. Touch Bar mě ani tak neoslovil. Navíc má jednu nemilou vlastnost, že zhasíná. Chcete-li jej použít, musíte na něj nejdřív ťuknout, aby se aktivoval a pak provedete to, co jste potřebovali. Takže zatímco na normální klávesnici pozastavím hrající hudbu jedním ťuknutím, do Touch Baru musím ťuknout dvakrát. Více se mi líbí (a na stávajících strojích chybí) možnost odemykání pomocí otisku prstu. Ale cenový rozdíl deseti tisíc je za tuhle výhodu opravdu nesmyslně vysoký. Zůstávám tedy u alternativního řešení za stovku, a to aplikace MacID. Aplikace reaguje na spárovaný iPhone (případně Apple Watch). Odejdete s mobilem od počítače a ten se automaticky zamkne. Přijdete zpět a než dosednete na židli, počítač se zase automaticky odemkne.

Technické paramerty:

  • Procesor: 2,0GHz dvoujádrový Intel Core i5, Turbo Boost až 3,1 GHz
  • Paměť: 8 GB
  • Disk: 256GB SSD úložiště na sběrnici PCIe
  • Displej: 13,3″ (2560 × 1600)
  • Hmotnost: 1,37 kg
  • Rozměry (šířka x hloubka x výška): 30,41 x 21,24 x 1,49 cm
  • Dva porty Thunderbolt verze 3 sloužící pro přenos dat i nabíjení.

Zprvu jsem měl trochu problém s klávesnicí. Její zdvih je někde mezi předchozími modely a novým dvanáctipalcovým modelem, kde není téměř žádný. Nejdřív mi z psaného textu vypadávala písmenka, ale po dvou dnech psaní jsem zjistil, že to je to naopak super. Když jsem potom zkusil psát na běžné externí klávesnici, zase jsem si musel chvíli zvykat.

Ke klávesnici ještě jednu poznámku. Sdílíte-li s někým jednopokojový byt, zapomeňte na práci v noci. Klapot kláves je opravdu hodně výrazný. Zvuk je to vcelku příjemný, ale případný spolunocležník jej rozhodně neocení.

Jediné, k čemu bych měl výtku, je rozlišení displeje. Ve specifikaci se uvádí 2560 × 1600 bodů, ale v nastavení se při nastavení maximálního rozlišení standardní cestou zobrazuje „Vzhledově 1680 x 1050).

Zvažujete-li koupi nějakého nového MacBooku, nezapomeňte, že budete muset dokoupit i vhodné redukce, dock, případně monitor. MacBook Pro má na těle pouze dva Thunderbolt porty verze 3 a nic jiného. Jsou to sice další peníze (a je tedy potřeba s nimi v rozpočtu počítat), ale není to neřešitelný problém. Byť to tak zpočátku nevypadá, časem to začne dávat i logiku.

Závěrem

Oproti původnímu jedenáctipalcovému MacBooku Air mám tedy stroj o 300 gramů těžší, o půl centimetru delší a o dva centimetry hlubší. Ale jinak je to úplně jiná liga. Po necelém týdnu intenzivního používání jsem zatím spokojen.

 

Kategorie:   Informační technologie

  • Jiří Trávník

    Co jste koupil za redukce a dokinu?
    Díky.

    • Původně jsem na toto téma chtěl napsat další polemiku, protože jsem to dost řešil. Nakonec jsem ale zjistil, že si úplně vystačím s jednou redukcí na Apple Thundebolt Display (čímž mám vyřešeno zapojení na pracovním stole) a MINIX NEO C, který s sebou nosím v tašce.

  • Jiří Trávník

    Díky za rychlou odpověď. Služební TB displej jsem si užil necelý rok, pak mi byl odebrán v zájmu vyššího dobra. 😉 Ale mám TB dokovací stanici tuším od Belkinu http://www.belkin.com/in/p/P-F4U055/. Má podle Vás smysl kupovat tu apple redukci a zkoušet funkčnost? Díky.

    • A nebude to fungovat i bez redukce? Nebo to má k MacBooku připojení přes starší Thunderbolt 2?

  • Jiří Trávník

    Je to thunderbolt 1 dokina.

    • Jo, proto ta redukce. Ale podle mě by to fungovat mělo.